(vojta petr, 22.04.2008, basne)
Citlivost duše, která neúnavně
bije do stěny zvonu
Jak slza, která ovívá pot z tváře srdeční
Chtěl bych tu s tebou prožít chvíli života
a spojit naše obě tepny srdeční
Láva je horkou stopou v písku
jak kapka rosi v nebi
My dva jsme byli spolu....
...a teď...
už jen duše obchází zvony!!!