(toužím.jít.dál, 24.04.2008, basne)
Vlaštovky zase už oblohu křižují,
na které slunce přihořívá.
Paprsky ze zlata podběly malují
a voda pod splavem vesele zpívá.
Házíme do tůně bělavé oblázky.
Dívá se na nás dva očima snílků.
Těším se na naše kouzelné procházky,
těším se na každou společnou chvilku.
Vzduch voní jarem a prudkou závratí,
která nám oběma popletla hlavy,
která se podruhé možná už nevrátí.
Jako proud v řece se nezastaví.