(hanele m., 22.05.2008, basne)
.
.
STŘÍPKY vln a rozbitých hvězd
padají do našich stop v písku
i když zlehka našlapujeme
jak chodíme po pobřeží
- hledáme STŘEPY lastur pro štěstí
Kroky, dech, slova, sny
- nic není jen moje a jen tvoje...
ne, z jizev pod kůží vůbec nemáme strach
a něco v nás se směje:
Tak tohle je ta láska?
.
.
Chodíme kolem sebe opatrně
zlehka našlapujeme
a skoro ani nedýcháme
.....................nemluvíme
........................nevzpomínáme
abychom se nezraňovali
ne - abychom nebyli zraňováni
Poslepu tápeme
zavřeli jsme oči
aby nám v nich neuvízly...
přesto nás do krve zraňují
STŘEPINY vybuchlé bomby
a něco ve mně se vysmívá:
„Tak tohle prý byla láska...“
.
.