(rolon, 24.05.2008, basne)
°
Pět prstů
kladeš mi na prsa
(pokaždé jiné pohlazení)
. . .
Pět laškovných znamének
vyraší okolo pestíku
na Tvém květu
Už dávno vím
jak úchvatně může kvést
. . . ženský prs . . .
. . .
Pět polibků
dlouze pokládám
na těch pět míst
co byla mnou tolikrát posvěcena
. . .
Jak krátké
bývaly naše noci
tenkrát
když jsi ještě byla . . .
. . .
Pět prstů
znovu mi kladeš na prsa
svou dlaní
zaháníš
bolest
i svým polibkem
dřív než před svítáním . . .
vzpomínkou na Tebe procitám
. . .
Stále jsme všichni spolu . . .
. . .
Nezapomenutelný
je i hebký dotek Tvého těla
vnímám to poslední objetí
před rozloučením
o kterém jsi nevěděla Ty
a o kterém nemohl jsem vědět ani já . . .
. . .
Těch pět malých znamének
( voněla po zlatavém pylu)
na prsou rozkvetlých mateřstvím
(vždy jsi se šťastně smála
když o ně jsem plačtivě žebronil)
. . . stále zůstáváš s námi . . .
Vidím je v očich malé Petrušky
Vidím je v očích malého Jana . . .
°