(carodejka, 26.05.2008, basne)
Ze svitu hvězd vykovám štít
v rukou mnu tak vzácný jemnocit
pod rouškou z noci budu bdít
aby si z lásky nikdy neprocit
To kouzlo moci tajemné
probudí erotiku v šedé kůře
vždyť jsou to city vzájemné
nedopusť Bože ať je mi hůře
Večer jsem na oblohu krví psala
kamení pukalo v mém lůnu žalem
ty dobře víš pane jak jsem tě milovala
/jsi pro mne všechno ve světě málo dokonalém /
Zrůdy dál svírají ostré a dlouhé meče
modlím se Otčenáš - krev v žilách tuhne
hvězdičky váhají čas se dlouho vleče
život se čelem postaví a v zápětí zas uhne…
© 2008, Sidy
sb. Náhrdelník z básní