Spolu

(cevert, 06.06.2008, basne)

Dvě židle
vedle sebe
vínově rudá s medovou
pevně na nohou stojí
tolik
co blůzka z veteše
slova
co bolí
tolik
kolik vlčích máků
rozkvétajících v poli
tolik
co dětský smích
vůně mořské soli
vedle sebe jsou
a daleko
široko
už nic.

Opěrky bez povšimnutí
bačkory na nohou
dávno se již protly
opěrné body.

A nikdo nikdy již
na tom nic nezmění...

Nač ještě čekají?

Proč
tu jsou
tak sami?

Viděl jsem kočku
mrouskavici
a tu bábu od vedle
samu
o berlích
s brokovnicí...

K smíchu?
Nebo k pláči?

www.liter.cz