(Puck, 21.06.2008, basne)
Tak jak rychle jsi přišel,
Tak jsi i odešel…
Tak jak jsi se pod mou kůži dostal,
Tak jsi i k odchodu se chystal!
Tedy, ne ty… To okolnosti…
Proč láska láme moje kosti?
V jednom ohni je mé tělo,
Ano, tebe by tu teď chtělo.
Jedna otázka ve vzduchu visí,
Proč jen tvé ruce od pláče mě tiší?
Proč jen s tvým objetím cítím se v bezpečí?
Proč jen tvá slova můj bol vždy vyléčí?
A vůbec... Proč zrovna ty?
Doba co se známe – hodiny? Minuty?
A kilometry mezi námi?
Upřímně – vždyť všichni by se smáli!
Přesto dokonalý jsi pro mě,
Sama chodím, v prázdném domě,
Dnem i nocí mé myšlenky jsou s tebou,
Naplnil jsi můj život něhou.
Jen vzpomínky zůstanou,
Na hru, vlastně prohranou…
Své srdce jsem dala v sázku,
Nevyhrála nic.. Snad lásku??