(čertíček, 29.06.2008, basne)
Chválím červnové louky
tam v podhůří Jeseníků.
Oči mi vlhnou a dech se tají,
mimoděk šeptám slova díků.
Za ranní slzy kontryhele,
které jak démanty září.
Za chrpy,lístky jitrocele,
diviznu,co přísně se tváří.
Jak něžné jsou květy chrastavce,
kohoutků,bedrníku.
Hrachor tu léčí sladkou vůní
bolesti lidských trosečníků.
Chválím tě,louko!
Červnové slunce tě spolu s vánkem
lehce hladí.
Já,přesycena tvojí krásou
jdu zchladit srdce do kapradí.