(Malá shnilá emotivní příšera, 11.08.2005, basne)
V culíčky svázána
baculko, neboj se
mžourající do sluníčka
paprsky jsou skrze stromy tak krásné.
Zakletá v barevné kleci
někdo Tě tahá za tkaničku, štěně?
Bílý, ještě mlěčný tuk, rozechvělý
v šumivé stromy odhalen
roztroušená úleva
nejde slepit, sešít zpátky
odněkud jde slyšet zvuky
to je zip?
poslouchej.
Do mechu dopadla kapka
jak krásně čerstvě to kolo voní
přímo panensky
pevný stisk
užij si to
když jsi tak nádherně chladná
štěrbiny se nechávají silou otevřít
dostanu bonbón tati?
Možná se jednou znovu usměje,
navždy ji budou hřát vzpomínky
strašidelné jako dětský kolotoč.
Možná to byl jenom sen.