(jedam, 23.07.2008, basne)
Poslední polibek
toho to léta
slib Ty mi že nezmizíš
nikam do daleka
Tvá okna vysoká
jež překypují
Tvým životem
a mé mlčení
uprostřed temného dne
jež celý jsem probděl
kdesi v hospodě
když večer byl pln
těžkých rudých vín
Já podlehl sčítání
svých vlastních vin
samoten v koutě
sám sebou zaujat
tak trochu zmateně
ptal jsem se sám sebe
o radu žádal i světlo z nebe
prozraď ty mi
bez skrupulí a zdráhání
vždyť ty smíš se procházet
po její tváři
bez dechu sedím
a náhle plný štěstí
z toho co mi
světlo na zdi věští
a to nechci psát
žádná slova zbožná
vždyť ve skrze každá
báseň má,je jak já hříšná
až vrátí se láska
Tvé břemeno
nebude těžké
pro toho kdo čeká