(Edmond Kadad, 20.08.2008, basne)
Toto je báseň-nebáseň.
Není v ní ani jeden verš.
Není od začátku po konec.
Proč?!
Odpověď je prostá.
Je to chaos...
Jako tekoucí voda.
Jako rostoucí strom.
Jako plápolající oheň.
Jako nespoutaný vítr.
Jako den, noc, lidský život.
Nic na světě nemá řád.
Tak ani toto.
Verš je jednoduchý nápad.
Však myšlenka uniká... ztrácí se.
Slova střídající slova.
Existence ničeho.
Hledajíc řády, organizaci.
Zapomínáme na krásu originality.
Chaos kolem, je svůj.
Nenapodobitelný,
nepochopený. CHAOS!
Je to jediné co nám zbyde!
Važme si toho.