(Rakasteta, 01.09.2008, basne)
Čistá jak studánka lesní,
když víla pěje jí písni,
čistá jak napadlý sníh,
Martinův oř a děti na saních.
Nevinná s tváří dítěte,
s nádechem růže poupěte,
nevinná bez všech výjimek,
slib a stříbrný prstýnek.
S čistotou v lásce
a nevinnou duší,
já nejsem blázen!
Srdce mi buší...
Já nejsem cvok,
chci proti proudu jít.
To nemusí znamenat,
že jiná mám snad být.