(Bůchví..., 05.09.2008, basne)
Ze srdce raněného slonovinou
Vytryskl pramen; horká černá káva
Se v louži snoubí s nesmrtelnou vinou
Pomalu padá a za ní další hlava
A klesá dolů, do hlubin plných mraků
Hluboké oči zas zpívaj' trudnou píseň
A opíjí se hrubostí vlčích máků
Je rudé nebe a zlatá moje tíseň
Slévá se do mě jak do trychtýře splín
Vůně všech starostí a beznadějnost vin
Já sám jdu ulicí a chodník kropí stíny
Jsem plný prázdnoty a země plná sněhu
Černá a bolavá, marně zde hledáš něhu
Je tu jen blín a vřes a kopretiny