(jita.1965, 08.09.2008, basne)
Co jsem si nedávno předsevzala,
dneškem jsem konečně udělala.
Vzdělání přece duchu svědčí,
tak učím se znakové řeči,
aby mí milí žadatelé
domluvili se se mnou skvěle.
Vždycky, když přijdou do kanceláře,
komunikace jen v potu tváře,
rukama, nohama, píšu vzkazy,
div, že mě ta práce neporazí.
Lektorka naše je neslyšící
a já jsem z toho na mrtvici,
nechce si s námi povídat,
s rukama prý si máme hrát.
Za dnešní den ještě nedovedu
ani prstovou abecedu,
ani jak řekne se "dobrý den"
a prý to mám umět za týden.
Celý rok mě tak bude mučit
a já se musím pilně učit.
Tlumočníků moc není k mání
a tak dál prahnu po vzdělání,
jak pomoci těm, co by chtěli,
však Bůh jim sluchu nenadělil.
A tak vám přátelé v modré říši
nářky své tady večer píši,
abyste drželi mi pěsti
a popřáli mi trochu štěstí.
A až budete potřebovat,
můžeme si i "zaznakovat".