(sondulacek, 16.09.2008, basne)
Můj anděl strážný
vzal si asi dovolenou,
zanechal mě tady,
smutnou,utrápenou.
S pocity zbytečnosti,
jak poradit si mám,
já chtěla bych si
vyrvat srdce,
však kam ho jen dám?
Tam nahoře,na nebi,
tam je prý moje štastná hvězda,
marně ted padá k zemi,
nevím,jestli se mi to nezdá.
Už to mám!
Já asi spím.
Tak štípnu se,
snad se probudím.
Ach,jo!To ale není sen,
to se mi honí hlavou každý den,
vždyt jednou jsi dole,
jednou nahoře,
chtěla bych utíct,
daleko za moře.
Dohonit vítr,
co čechrá mě vlasy,
s vlnkou si hrát,
a vrátit ty časy,
kdy úsměv na tváři stále mě hřál,
asi jsem zbabělá,
už nevím jak dál.
Není to láska,
co tady opěvuji,
odešlo něco,
co marně ted hledám
a co potřebuji.