(Teza, 09.10.2008, basne)
Snad jako by vzpomínky stále bolely
A ty sis nedokázala přiznat,že to co bylo,už nevrátíš
Stále se díváš do jeho tváře a vyhledáváš jeho blízkost
Přestože on tu tvojí už dávno ne…
Ale ty se zahledíš do jeho nevinných očí,
Které se nevinnými jenom zdají
Srdce se ti rozbuší,ale zachováš si hrdost a jen chladně pozdravíš
Ale jen co zajde za roh,dáš průchod svým emocím.
Svému srdci,které ti málem prorazilo díru do hrudníku,
Jak divoce začalo bušit…
Možná slza skápne a ty si uvědomíš jednu podstatnou věc,
Která ti tehdy unikla
Že je to jen pouhý lhář,
Lhář který za ty slzy nestojí…
Tak se otoč a nedívej se do těch očí,
Zasloužíš si přece něco víc.