(certsest, 11.10.2008, basne)
jak supernova záříš
stejně tak vzdálená jsi
byť nádherně se tváříš
mám nedostatek Tvojí krásy
toulajíc oblohou
cesta se vine
mé nohy tam nemohou
stopy dělají jiné
to Tvé nožky cupitají
chtěli by za láskou
ať pozor si dají
kde skončí s tou procházkou
na zemi občas smutno bývá
nezbude než zvednout se a vstát
hledat kde na Tě kývá
ten jež umí milovat