(zlomený a nanicovatý -__-, 15.10.2008, basne)
Další ráno, vzpomínky kolébají,
když probouzím se sám.
Ach, proč.. jsem hlupák naivní,
věříc, že tě stále mám?..
Poslední věc, co ve mně je,
slepá a silná naděje..
V tebe..
Tenkrát v čekárně na nádraží,
když jsem ti byl mnohem dražší,
ve vlasech jsi mě pohladila,
-naději ve mně probudila.
Teď všechno hezký v sobě,
zahubit mám,
neznat se už víc k tobě,
a být sám...
Ale ať je tvá lásky představa,
jakkoliv světem zlámaná.
Ve mně pořád zůstáváš...
Ty jediná.