(hezule, 16.10.2008, basne)
v houbce duše
říkám si potichu a suše
Živote hraj si semnou
ale už jemně a nežně
já tvrdé hry mám už dost
Zlomil jsi mi již nejednu
mojí tvrdou kost...
Zlomil jsi mi párkrát i moje srdce...
Naposled
to bylo hned
Jen jedno dlouhé křupnutí
a moje velké leknutí
Teď srdce se pomaličku celí,
snad bude brzy celý...
Tak živote buď na mě už hodný
...já zlobit nebudu...
...To slibuju...