(Juny, 19.10.2008, basne)
Ve tmě v místnosti sedím
Přede mnou bílý list papíru,
Jak poručit srdci,to bohužel nevím,
Do ticha ozve se zvuk mého klavíru.
Do tónů přenáším,to co je v mě,
Z oka slza k srdci mi teče,
Hraji tu píseň,však zní to tak temně,
Já stírám tu slzu,jako krev z meče.
Tak sedím a hraji tu píseň dál,
A slyším jak srdce mé křičí,
Mít tě tu u sebe,to bych si přál,
ta samota,tak strašně mě ničí.
Tak dohrál jsem píseň svou,
A v místnosti zní ticho jen,
Vím,že ty nebudeš nikdy mou,
Nechám si o tobě zdát krásný sen.