(Caracol, 19.10.2008, basne)
zdáli ozývá se melodie
tónů líbezně teskných
vzlyky smutné harmonie
tak vzdáleně blízkých
nocí
osamělých…
ty teskně krásné noci
pod korunou hvězd
s tvými mlčícími gesty
nechávám se nést…
… na křídlech tvé přítomnosti
která je tak vzdálená
dost už bylo zrad a podlosti
víře v nás jsem oddána……
neb
jen
díky
tvým
tichým
gestům
věřím
že….
tyhle noci osamělé
jsou brány otevřené
k vesmírnému štěstí
jenž nás jednou pohltí
/…oba…/
Copyright © 2008,Caracol