(Petr Šajdar, 14.11.2008, basne)
Španělé měli Eldorado, zlatokopové Aljašku,
každý své zlato jinde hledá.
Možná i já to své našel
a přehlédnout se jen tak nedá.
Amazonka, havraní vlas
úsměv, co rozehřeje sebestudenější led.
Někdy uragán, unavené kotě jindy zas,
očka kočičí, ucha každý den jiný šperk.
V plavkách to Bondgirl,
kroj zhlédnout neměl jsem to štěstí,
při hudbě plný parket jí,
při táboráku poslouchat drnkání a její hlas.
Ale nejen kráska, ale i přítel můj.
Člověk, co to se mnou vydrží,
vedle něhož jsem svůj,
co, když je mi ouvej mě podrží.
Vím, že často tě trápívám
a pak z toho výčitky mám.
Nechci ubližovat, zvláště tobě,
poklade, po kterém se mi stýská.
Chovat se jak blbec vlastní mi je,
prosím o čas na nápravu.
Chci udělat ti den lepším
a ne zkazit ti náladu.
Moje sluníčko mezi mráčky,
odpusť mi moje chyby
a věř,
že pokusím se dodržet své sliby.