(Romana Šamanka Ladyloba, 20.11.2008, basne)
Houpu se mezi …
Stojím-li o obdiv?
Nebo nikoliv?
Lhala bych,
kdybych řekla, že ne …
Ale kolik pravdy
je v tom, když řeknu ano?
Houpu se mezi stavy
a tiše pozoruji
co to se mnou dělá
Popravdě tápu,
chtěl mi někdo cosi,
nebo to psal sobě …
hledám půdu v domněnce,
že alespoň tuším správnou odpověď
snad pomoc kdosi chtěl - sobě nebo nám,
říká ve mně věčný blázen
- se srdcem na dlani zůstávám –
(zase si namýšlím,
že jsem jako tarot nula)
vysmívá se Ti,
říká jiný hlas
- má par-ano-Ja
nevím jak z toho ven,
kterýmkoliv směrem se pohnu
ba, i když se zdá,
že stojím,
tak jsem pořád v tom
jsem domýšlivá
dál uvězněná
velké osmě podléhám