(mauvais-ange, 21.11.2008, basne)
Už nebudu
jen depresivní loutkou
na vašich nitkách.
Už nikdy víc
zavřená do klece
trojrozměrných snů.
Už nebudu stát
o krvavé polštáře
a slzavé žiletky.
A nebudu psát
básně hodné
mrtvé baletky.
Již nikdy víc
v kapce alkoholu
odprostit se
od srdcebolu.
A přestat obdivovat
barevná sombréra
ale hlavně
Baudelaira.
Když mě to do rána pustí
přísahám
už nebudu
depresivní marionetou.
/však těžko říct
zda osud můj
nekončí
touto větou/