(Čarokrásná dívka od vedle, 28.11.2008, basne)
Něžně zešílím až budu padat do Tebe, do zapomnění.
Zabloudím až tam, kam se nesmí.
Kam zakázali věční mravokárci.
Zabloudím a nikdy neodejdu.
Budeš mou cestou bez návratu, cestou bez konce.
Vykašlem se na všechny soudce a budem jen svoji.
Tiše si šeptat o milování.
Vždyť víš, něco se nesmí nahlas říkat.
Tak lásko moje, co Ti brání dovést mě k absurditě?