(Giginka, 30.11.2008, basne)
Poslední dopis
Pár písmen
psaných černě
popisuješ tíseň
tak jasně jemně
Slova,křičící z papíru
bijí do mé tváře
nezapomeň na víru
oslepena ze záře
Ptáš se,zda-li vím
jak moc ti chybím
Jak mám vědět
když jsi mi to nikdy neřekl
nechals mě tu sedět
sám jsi utekl
Neměl jsi tento dopis vůbec psát
už vím,jak moc umíš lhát
popsals celou stránku
slyším dech vánku
Omlouváš se,prý nechtěl si mi nikdy ublížit
jako jediný ses dokázal do mého srdce vplížit
Mám na vše zapomenout
to krásné si připomenout
to,jak nám spolu vždy nádherně bylo
a to o čem se mi jen stále snilo
Píšeš,jak byl pro tebe krásný čas
že by si jej chtěl vrátit zas
prý tě moc vším zabíjím
poslední mezi námi rozbíjím
Nemohu nic rozbíjet
ani těch pár vět
protože nejsou
nevím,kde jsou
Tvůj dopis nenapsaný
v chladné ruce mé
je nevídaný
a nic je tajemné
Slzy dusím v sobě
neukáži je tobě
Papír polykají plameny ohně
nevracej se pro mě…