(Bůchví..., 08.12.2008, basne)
* zavěšeni na oprátkách
* otáčí se - kol-o-kolem
* zapomněli zadní vrátka
* branku skrytou za topolem...
Nejde to vzít zpátky. Vlak do neznáma
odjel.
Ne však s náma.
Nejde vrátit čas. Pouť trvá
a nekončí.
Pouť k tichým vrbám.
Svět se otáčí. A vadne,
černobělá.
Jsou ty lístky platné?
Ne, jsme tu stále. Vlak odjel
bez nás.
Vlak do země model.
Ukradlas kolejnici. Kus kovu -
- tě tíží.
Modlíš se k ní, znovu, znovu (...)
Není to to pravé. A ty to víš:
ta tíha
je naší cestě jenom na obtíž.
S večerem zhasnem. Přání. Polibek.
Stíny
nás něžně přikryjí - stíny výhybek.
A ráno - ráno tě zas zarmoutí.
Zvedneš se
a s kusem kovu a se mnou zas jsi na pouti.
Nejde to vzít zpátky. A zase nemáme
svou modlu.
Jen kolejnici a sebe. Ach, jak se neznáme!
* ani sebe, ani cíl
* dva blázni na kolotoči
* ani modlu, v duši mír
* - to jediné. a svět se točí (...)