(Lorraine, 10.12.2008, basne)
Připadáš si jako herec
prkna pod nohama ti občas vržou
stejně jako sedačky v hledišti
když chceš vidět
jak vypadá svět
jakou roli bys chtěl...
můžeš mít každou...
jen některým kostýmům jsi už odrost´
a v některých se ještě ztrácíš
ten duševní sedí
a rozumový občas škrtí
snad jako varování
někdy sedáváš v té malé polokouli
a se svou znalostí rolí
sleduješ ostatní
a čekáš, až budeš mít šanci
nadhodit repliku
neodříkávej však celou roli
i když prožil´s ji na vlastní kůži
život není představení
jednoho herce...
i osud je excelentní herec
možná spíš režisér
kabaretiér
vždy sakra těžký spoluhráč
jež tahá za nitky
a vodí tě po jevišti
jako lidskou marionetu
sám skryt všem pohledům
nesmutni a směj se
přestože máš někdy chuť to vzdát
je ti do breku
a už nechceš žádnou roli
vezmi osud do svých rukou
a buď to TY
kdo tahá za provázky
podívej se do hlediště
a čti v těch tvářích
vidíš?
jsou smutní
když v očích máš slzy
a smějí se s tebou
když je ti krásně
přišli za tebou...
na tvé představení...