(Paulín, 10.12.2008, basne)
Jsi jak květina
co večer sladce usíná
a s novým ránem se zas budí
a někdy hřeje, někdy studí.
Jsi ráno rosou pokrytá
a ve tvých vlasech prosvítá
ta barva jara, léta, podzimu
jak dlouho s tebou ještě spočinu
než odejdeš mi se zimou.
Já vnímám tě jak jedinou...
jen s naší láskou nesmírnou.