(Meriel, 12.12.2008, basne)
přítel náš je pravý
co odpouští nám naše chyby
je to blízkost
láska
steskt
je to život
je to děs, když o něj příjdeš
je to bolest,
je to slza
je to krev
rudá jako láska
ta krása v bolesti
tolik jí zažiješ
že nejsi schopný dýchat
srdce pláče,
duše bolí
kapka padá k zemi
duše se bouří
krev protíká mi mezi prsty
světlo je daleko, moc daleko