(Jan Blahovec, 20.09.2005, basne)
Kdyby zpět se život vrátit dal
a já moh tak ještě jednou žít,
ten sen se mi už jednou zdál,
já věděl, čím bych chtěl být.
Chtěl bych Tvým otcem být
učit Tě chodit, mluvit a mít rád,
a vidět malou dívku v krásnou ženu se proměnit,
a pyšný bát na Tebe rád.
Chtěl bych být synem Tvým
a stále radost Ti jen dělat,
mít v Tobě vzor pevný jak Řím,
ale mít se také i kam schovat.
A chlapcem Tvým též bych být chtěl
a prožít s Tebou první lásku,
celý svět by mi ji záviděl
koho? No Tebe přec-moji lásku.
I přítelem Tvým já rád bych byl
a vznášel bych Tě ke hvězdám,
a celou celičkou, všude Tě políbil
a pak Ti řek já se o Tebe postarám.
Ze všeho ale nejvíc snad
já mužem Tvým chtěl bych se stát,
a vše co dříve já dát Ti chtěl,
stále jen Tobě dávati bych směl.