(Hmota, 20.12.2008, basne)
Ach jak svědí špička růžového nosu jak se poškrábat mám jak spečetit svůj osud? Nevidím si na svou špičku a tak tápu v dvojmu pro ten splín místo nosu spočnu rukou na mém víčku a dál nevidím nic, už jen stín