(Kapka, 21.12.2008, basne)
Šlapu si to, nevím kam
všude cesta vede
ať zahnu tam, nebo tam
hlavně že to jede.
Do kopečka tlačím
koukám kolem sebe
dolů brzdit stačím
vidím modré nebe.
Na obzoru hory
dole hladina
moje dnešní story
právě začíná...
Do jednoho města
které dobře znám
vede každá cesta
po které se dám.
Jedu zvolna, jedu někam
nepotkávám, koho čekám.
Tamhle hory, tady voda
čekám až se smutek poddá.
Tahle krása není pro mě
nemám svoje lidi v domě.
Naskakuji do sedla
bych sama sebe podvedla.
Nachvíli jsem volná
než se zešeří
s dalšími dny svolná
jedu k večeři.