(pavlis, 27.12.2008, basne)
.......
co se ve tvých stěnách děje ...
Proč do očí ženeš slaných slzí proud?
Kde vzal se ten pocit beznaděje ?
Proč uvězněné jsi do bolavých pout ...
Proč zraňuje ten
koho i ve snech já jen hladím ?
Proč on to dělá -
když já nepodvádím ?
Proč hledá ještě další objetí
proč jen v mém nedokáže se hřát
důvěra lehce odletí ...
Každé šeptá - mám tě rád ?
Dej mi zas sílu, bože, prosím
a odejmi na něj myšlenky
z prachu žití vstát zas musím ...
teď vám tu pláču písmenky ...
Jak párek černých labutí
hřáli jsme se těch pár nocí ...
Už zřejmě není vyhnutí -
žili jsme sen -
...však jeden z nás
z něj
procit ...