(mauvais-ange, 03.01.2009, basne)
Nevím co ti mám teď říct
došla mi slova - tak najednou
nestíhám dávat ti víc
svých citů s bílou tmou.
S bílou tmou zkouším pochopit
kde je vlastně realita a kde můj sen
pátrám poslepu rukama
po tvé mysli - jde to jen?
Jde to jentak poručit lodi
teď pádluj vpřed a už se neohlížej
nesleduj vítr, vlny, když ti škodí
raději plachty rychle zvedej?
Raději plachty rychle zvedej k ústupu
vzdávám se svému osudu
vrhám se do vln poslepu
věřím snad, že teď stopy zametu?
Jen stopy zametu - jednou, možná, snad
až pochopíš, že zamilované princezny
nepotřebují honosný hrad
ale nestačí jim jen pozdrav úsečný.
Úsečný pozdrav s malým pousmáním
víc nejspíš nemůžeš mi dát
nechápeš tedy, co mi schází
že nechci si jen s tebou hrát.
Nechci si jen s tebou hrát
jen to pochop, lásko,
chci tě milovat.