Zoufání (XI.)

(Dvorní neznaboh Jeho Veličenstva, 09.01.2009, basne)

Tmou míří
ledových květů chmýří

Uvolnit pružinu!
Třeskot skla a rychlý dupot.
A viselec na struně
kolébán větrem
posměchem jsem světa
a zmámený slabostí zvedám štít úšklebku
naposled.

A pak?
Už jen vpřed...
Třeba sto a sedm světelných let.

www.liter.cz