(Psavec, 13.01.2009, basne)
Slávu, věhlas chtěl bych míti,
to je přece skvělé žití.
Jako hvězda všude známý,
kolem sebe krásné dámy.
Má to ale jednu vadu,
jsem jak černý, co je vzadu.
Proto kopám kolem sebe,
z tajných plánů srdce zebe.
Vzhůru se moc těžko leze,
po zádech se člověk sveze.
Na výsluní potom jásá,
jen pád dolů není krása.