(zvířenka, 14.01.2009, basne)
Já jsem ty a ty jsi já ….
Když choulíme se k sobě
v naše tiché ghetto...
Nad posledním douškem
co dolévá nám babí léto
již první tlouštík
s tváří podzima
Svůj ranec s větrem
jež stromům krade listí
pomaloučku rozpíná
Snad že se zas dny dlouží
prodlužují se nám i stíny…
Vůně měkce
nabourává vůli
Možná
že pestrost smysly souží…
A krájí nám co chvíli
naše cesty v půli
Není to podzim
jako všechny minulé
Je to čas sklizně
pro duše splynulé
Jichž lýka
vplétala se léta do sebe…
Co zmůže obava
když dáno máme shůry...
Navzdory podzimu
Nechci v Tobě nikdy ztlít
Díky tisíceré..
sklízím odvahu ,co nezebe……