(Laa, 18.01.2009, basne)
Jistý pán v jistém domě
Jistou kočku měl
Oni chovali se k sobě dvorně
Pán nemohl dospat a kočku brzy probouzel
To trvalo by věčně nebýt toho rána
Dodala si kočka smělosti
Nebuď mě tak brzy požádala pána
Nech mě dospat dle mé libosti
Pán že šlechetné měl srdce
Kočku tedy nechal spát
Sám procházel se ve svém domě
Však kočičí kožíšek pohladil by rád
Než micka dopoledne probudí se
Pán šedivý je svojí samotou
Kočka jen líně protáhne se
A hledá misku s flákotou
Pán dobrotivě micku krmí
Rád je že už není sám
Kočka na toho chlapa blbě čumí
Ten šedivec přec není můj pán
Příštího rána kočka opět chrní
Pánovo srdce kypí dobrotou
Když kočka konečně se vzbudí
Pán v křesle zemře samotou