(toužím.jít.dál, 23.01.2009, basne)
Střípek po střípku skládám své tělo,
nechat do sebe kopat mě již omrzelo.
Vím, že za svůj odpor zase zaplatím,
ale své já za každou cenu neztratím.
Budu s bolestí či osudem bojovat,
naučím se rány vykrývat a vzdorovat.
Místo smrti život si budu přát,
střípek po střípku, až se budu smát...