(Lucie Teru, 06.02.2009, basne)
Šlapeš mi po hrdosti
okovanýma botama slov
-jsi míň než nic-
vteřinová mantra
tvého hlasu
dřív vnímaná sporadicky
po dětsku
postupem let
a tvrdě získávaného sebevědomí
nechápaná
plná bezmoci
prosím jen mlčky
nahlas snad
jen když už není síla
a místo podané ruky
té nejposlednější sítě bezpečí
dostávám seznam vin
se součtem neschopnosti
neúctu k životní bolesti
opovržení
hysterický nezájem
časem
dovedený do krajnosti
nezklamala jsem
to jen ty odmítáš vidět realitu