(jarkaj, 05.10.2005, basne)
probuzení ze sna,
kdo bude dřív vyhraje,
přichází nám vesna,
léto už zase prohraje...
stalo se tolik věcí,
a přesto vůbec nic,
bylo to krásné přeci,
co chtěli byhom víc...
ještě někde báseň schovaná,
v koutku duše děkuji,
do svého života zabraná,
se smutkem bojuji...
tak moc vrátit bych chtěla,
čas a odejít,
zabalit naše těla,
do oparu cest a zastavit...
ano spíš zastavit čas,
a nechat ho stát,
abych mohla líbat zas,
svou představu a získat...
samu sebe zpět!!!