(poustevník Jirka, 12.02.2009, basne)
'
Trochu se zdráhám prozradit
své tajné přání...
Jak bylo by krásné,
už zítra za svítání,
v jediný celek
spojit naše těla,
tam ve vlhké trávě
u jezera.
Tvé rtíky smyslné
chutnají rosou,
lechtáš mě na lýtku
tlapičkou bosou,
na šíji mou kladeš
svádivá chapadla,
teď láska mi vší silou
do slabin dopadla...
Chladem i touhou
nalitá poupátka,
měkká a hedvábná
skákavá kůzlátka,
spěchají vstříc
něze mých dlaní,
i kočička vrní už,
ať spěchám za ní.
Hladím jí kožíšek,
tlamičku, bříško
- málem mě kousla!
Pak mi však nabídla
všechna svá kouzla.
Krev už se vaří
horečkou lásky,
krásné je odhodit
všedních dnů masky...
.