(Ta co te ma v krvi rozpusteneho, 27.02.2009, basne)
Vytrhané žíly z kůže,
Velká oka na silonkách,
Zaryté nehty pod nimi,
Vlasy z ptačích hnízd,
Z obrazu na zdi,
Trčící nůžky.
Na podlaze plné drobků,
Staví si má nevinnost
Mozaiku ze sklenic,
Které jsem před chvílí
Vrhla.
Melancholie zapáchá
Svou všudypřítomností,
A s odvrácenou tváří
Si pluje prostorem.
A já nevím,
Kdy zase budu moct,
Otevřít oči.