(enigman, 04.03.2009, basne)
paní Zimová ve večerních šatech
se chystá vyhlásit bankrot
a pihatá holka z Jaramy
už přešlapuje za humnama
s přihláškou do konkurzu...
já ležím ve stínu kaktusu
dávivý reflex z chladu pominul
a na kůži se rozvíjí
příběh hřejivých doteků...
to zvláštní mezidobí předjaří
mě vždycky tak nějak rozjaří
v hlavě rotuje
podmanivá nálada
a připadám si jako mešuge
i když mám štíra v nohavici
ponožky plné bodláčí
a za límcem tarantuli...
víš
možná je to tím
jak na mě působíš...
jdem spolu v předvoji
po miskách s bramborovými lupínky
před valnou hromadou únavy
a tvůj něžný teror
obratné kočky
i mazlivý tenor
tančí v reji
lední revue...
v rámci imaginace
purpurou zaceluješ
mé rozštěpené srdce
jsi spiklenec i správce
v domě s opadanou omítkou
nanášíš novou
likviduješ špínu
a vyklízíš harampádí...
jsi spiklenec
má šedá eminence...
jsi správce podstaty
mé existence...
mám tě rád
Tajemství...