(Ailise Bedmin, 12.03.2009, basne)
Jak blázen v místnosti uzavřený,
Hází kolem sebe, kope, křičí.
Jak ostrov právě objevený,
V němž čas nikdy nepoběží.
Jako hořká vůně viny,
To kvůli ní oči brečí.
Jako med po chlebu rozetřený,
Jedny posiluje, druhé ničí.
Taková je láska-beze změny,
Jednou srdce zlomí, pak jej léčí.