(hitaschi, 13.03.2009, basne)
Skrývat svůj strach a bát se světa,
ten pocit měl jsem v sobě,po dlouhá léta.
Skývat svou beznaděj, bolest i zmar,
co z mého srdce dělalo divný tvar.
Poslouchat lži,neznat štěstí,
potloukat se světem bez radosti.
Vnímat jen násilí,krutost i hněv,
neslyšet krásno a jeho zpěv.
To však již skončilo,vstávám a žiju.
Za štěstí života už se biju.
Prodírat se bahnem,tmou i zradou,
co ostatní mi pod nohy kladou.
Už nebudu křičet,
do tohoto světa,
už budu jen žít,
toť má poslední věta.