(bape, 16.03.2009, basne)
levá ruka bolí
a pravá píše.
monotónní brumlání domu
a za oknem, ulice.
všichni se vypařili,
já zůstala sama.
slaná a tekutá.
rozlitá na podlaze.
ruce se pletou v symfonických
pohybech minulosti,
na kterou jsem již zapomněla.
a dřímám se srdcem otevřeným
světu, který samou láskou nenávidím.
rty, vymleté od neustálého oblizování.
lákavé tóny vzbuzující soucit
a holubi na střeše.
to vše, semklo se dohromady
a vytvořilo jeden, jediný
pocit.