(M.V.Jung., 17.03.2009, basne)
Ověšený řetězy
vláčím si svou těžkost
napříč pomíjivosti času
skrz všechna mezidobí
i rány za mnou
zrcadlí se
v obrysech vzteku
násilí
kde rudá ctnost
neznamená víc než
nijaké nic
a vzduch zacelí nedbalosti
do kterých jsem zaryl
neklidný nehet