(LucQa, 07.04.2009, basne)
//* Zůstala jsem v začarovaném,
umírajícím oceánu.
Kvůli tichu
zuřícího jako bouře
- v mé hlavě. - *//
.
.
.
Dlaní hladil její vlasy
a díval se do hlubokých očí,
Prsty se dotýkal jí,
hladil po tváři.
Smáli se, šeptali si
a spolu poznávali jak nebe
se ozývá v jejich duších.
.
- Já -
Nehtem píšu své touhy,
na bublinky poletující k Tobě,
ale ty nechceš,
nevidíš je.
Cítím, jak chřadnou mi tváře
- a já doufám. -
Slyším, jak mé srdce pláče
- a já toužím. -